Celý život jsem lidem pomáhala.
A pomáhám jim stále.

Od malička jsem chtěla ,,někoho uzdravovat“  a posléze jsem zvolila i povolání zdravotní sestry, abych byla  co nejblíže lidem.
Roky jsem pracovala v nemocnici v Krči a dodnes je to pro mě srdcovka.

Když měl kdokoli kdykoliv v okolí nějakou bolest, a požádal mě o pomoc, vždycky skončil v tomto špitále, a je to tak de facto dodnes.Dnes už má moje pomoc trochu jinou formu.Připadalo mi to vždycky samozřejmé a smysluplné.
I když třeba někomu jen pomůžu tašku s nákupem.

Později jsem pracovala jako pečovatelka  u klientů v domácnosti.

Ale až po dlouhé době  jsem si uvědomila, že můj život kráčí  do bodu, kdy bych ráda pomohla více lidem najednou, protože vím, že spousta lidí pomoc potřebuje.
Zjistila jsem, že informace jsou roztříštěné, péče je složitá, a lidé tápou.
A možná jste si taky všimli, a jako tzv. senior si to uvědomíte možná trochu bolestněji, že tato skupina lidí je trochu…jak bych to řekla…opomíjena,
mnohdy na ni společnost nahlíží s despektem, a posléze jsem pocítila potřebu to nějak změnit.
Aspoň trochu, aspoň malinko.

Neee, nebudu foukat proti větru,  ani bojovat proti systému. Dělám jen to, co je v mých silách a na co s parťákem stačíme.

A tímhle to nyní nastartujeme.

Možná to není náhoda.
Možná je to povolání, které se nevybírá hlavou, ale žije se postupně – celý život.

Dnes už sama patřím k lidem, kterým se říká „senioři“.
A přesto – nebo právě proto – mě pomoc druhým baví dál.

Protože z  praxe vím, že největší tíha neleží v samotné péči o bližního,
ale v pocitu odpovědnosti a strachu,
abychom něco nepokazili.

Chci říct jednu důležitou věc:
je v pořádku, když si nevíte rady.
A není to známkla slabosti, když řeknete, že už nemůžete,
že už  nevíte, jak dál.
Znám příběh, kdy se dcera, sedmdesátiletá žena, stará o oba své rodiče na plný úvazek 20 let.
Ten, kdo to nezažil, neví. Tohle už je skoro o život.
O její život…

Péče není výkon.
Je to vztah.
A ten potřebuje oporu z obou stran.

Každý z nás může být jednou tím, kdo hledá pomoc.

Bonboniéra stáří je přirozeným vyústěním mého celoživotního směřování:
Pomáhat lidem se zorientovat, ulevit jim a dodat klid v těžkých chvílích.

Opatrujte se 🙂