Je to etapa života, jako kterákoliv jiná.
A jako každá jiná s sebou nese vlastní dary i výzvy.
Přesto se o stáří v naší společnosti často mluví s obavami. Vidíme ho jako něco, čemu je třeba se vyhnout, co je třeba „řešit“ nebo „napravovat“. Zapomínáme, že je to přirozené pokračování životní cesty.
►Co kdybychom se na stáří podívali jinak?
Stáří přináší moudrost, kterou nelze získat jinak než prožitými lety. Přináší nadhled, který nám v mladším věku chyběl. Dává nám příležitost zpomalit a všímat si drobností, které jsme dříve míjeli.
Jistě, přicházejí i omezení. Tělo už neslouží jako dřív. Někdy přicházejí nemoci a bolesti. Ale i s těmito výzvami lze žít důstojně a plnohodnotně.
►Stáří není nemoc k vyléčení – je to životní etapa k prožití ◄
Každý den může přinést radost, poznání a naplnění – i ve vyšším věku. Možná jinak než dřív, ale neméně hodnotně.
Přijměme stáří jako přirozenou součást života.
Lze se na stáří připravit? Těžko…
Řekl vám někdy někdo ► Hele, za dvacet let ti porostou víc chlupy, vlasy budou křehké, kůže tenká a šupinatá, paže povislé, v dekoltu, na který jsi tak pyšná, že ho máš bujný, se ti budou objevovat hnědé fleky, atd atd…?
Řekl? Mně ne… Mamka mi zemřela před spoustou let.. Takže mě stáří doslova překvapilo…
Má ale své výhody: neděli můžete mít každý den 🙂 🙂 🙂
Žijme tedy tak, abychom jednou mohli říct, že jsme svůj čas prožili naplno – v mládí, ve středním věku i ve stáří.
